|
| |
|
|
Vynořující se dospělost: čtvrtživotní krize a jiná významná témata
Fialová, Kateřina ; Valentová, Hana (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Diplomová práce se zabývá obdobím mladé dospělosti, jeho prožíváním a významnými tématy, které ho provází. Na období je v textu nahlíženo skrze teoretické koncepty "vynořující se dospělost" a "čtvrtživotní krize". Teoretická část práce vymezuje současné pojetí období dospělosti a následně zmiňuje relevantní psychologické teorie (autorů E. H. Erikson; J. Marcia; D. Levinson; J. J. Arnett nebo O. Robinson). Praktická část referuje o průběhu a výsledcích výzkumné studie postavené na principech kvalitativní metodologie. V první fázi bylo realizováno 8 individuálních polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumný vzorek tvoří skupina žen a mužů ve věku 25-30 let, bezdětní s minimálním dosaženým vzděláním na úrovni SŠ. V druhé fázi byly pořízené rozhovory podrobeny metodě tematické analýzy. Výsledkem práce je ucelený popis sedmi témat vztahující se k dospělosti. Mezi témata patří souhrn definic dospělosti účastníků a účastnic výzkumu; pociťování vlastní dospělosti; dospělost ve vztahu k druhým lidem a další. Výsledky dále zrcadlí obeznámenost a zkušenost výzkumné skupiny s fenoménem čtvrtživotní krize. KLÍČOVÁ SLOVA čtvrtživotní krize; vynořující se dospělost; mladá dospělost; vývojová krize; tematická analýza
|
|
|
Hledání hranice dospělosti v perspektivě životního cyklu
Voráčková, Barbora ; Angelovská, Olga (vedoucí práce) ; Ochrana, František (oponent)
Tato diplomová práce se soustředí na téma přechodu z vysoké školy na trh práce, které je spojené s nabytím plné dospělosti. Nabytí plné dospělosti je dále provázeno překročením dalších tradičních milníků, jakými jsou osamostatnění se od rodiny, a to jak po finanční, tak po residenční stránce. Dále vstup do manželství a rodičovství. Důležité jsou také proměny vnitřního vnímání životní role. Práce je postavena na teorii životního cyklu, jelikož se zabývá fázemi lidského života a dále na Arnettově (2000) teorii vynořující se dospělosti, která předpokládá vznik nové životní fáze mezi adolescencí a dospělostí. Za účelem sběru výzkumných dat bylo uskutečněno 22 rozhovorů s 11 magisterskými studenty v posledním ročníku studia. Rozhovory se konaly ve dvou fázích, jedna před tím, než respondenti ukončili studium a druhá s odstupem asi 9 měsíců. Cílem bylo zjistit, jak respondenti vnímají svou životní roli, co pro ně znamená dospělost a jaké problémy provází překračování milníků tradičně spojovaných s nabytím dospělosti. Respondenti souzněli s konceptem vynořující se dospělosti a úplná dospělost pro ně znamenala zejména přijmout plnou zodpovědnost. Tradiční milníky vnímaly také jako relevantní, vstup do manželství a rodičovství nevnímali jako zásadní pro nabytí dospělosti, ale jako její finální fázi....
|
|
| |
|
|
Charakteristiky nastupující dospělosti v populaci vysokoškolských studentů a zaměstnaných, nestudujících mladých lidí
Kozderková, Barbora ; Morávková Krejčová, Lenka (vedoucí práce) ; Gillernová, Ilona (oponent)
Předmětem této diplomové práce je porovnání vybraných vývojových charakteristik a hodnotových orientací v období nastupující dospělosti u českých studentů vysokých škol ve věku 19-25 let a stejně starých lidí, kteří pracují a na vysoké či vyšší odborné škole nestudují, ani nestudovali. Nastupující dospělost je životní etapa mezi adolescencí a mladou dospělostí, a některými autory je navrhováno, že se jedná o nové vývojové období v životě člověka. Tento koncept je zkoumán převážně v USA. V České republice mu doposud příliš pozornosti věnováno nebylo. Lidé, kteří procházejí obdobím nastupující dospělosti, vykazují určité rysy, které jsou popsány v teoretické části a na vzorku českých mladých lidí zkoumány v části empirické. Je srovnáván průběh této etapy u skupiny vysokoškolských studentů a pracujících mladých lidí. Je předpokládáno, že vysokoškolské studium i pracovní život přinášejí mladým lidem odlišné podněty, a jejich životní styl a tedy i prožívání tohoto období se liší. Účelem této práce bylo ověřit předpoklad, že studující mladí lidé vykazují více než nestudující mladí lidé rysy nastupující dospělosti. Předpoklad se v tomto výzkumu potvrdil. Dále je práce zaměřena na téma hodnotových orientací u tohoto vzorku mladých lidí. Do hodnotové orientace je promítán životní styl jedince a toto...
|
|
|
Resilience a zátěžové situace v období vynořující se dospělosti
Rejsková, Kateřina ; Presslerová, Pavla (vedoucí práce) ; Kucharská, Anna (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématem zátěžových situací a jejich zvládání v kontextu vynořující se dospělosti v České republice. Cílem práce je zjistit, jak mladí lidé prožívají období, ve kterém se právě nacházejí. Podstatné také je, s jakými zátěžovými situacemi se v tomto období setkávají a co jim pomáhá tyto situace zvládat. Na začátku teoretické části práce je vymezena dospělost. Další část je poté zaměřena na nové období nazývané vynořující se dospělost, na její základní charakteristiky a na podmínky, které umožnily vznik této nové etapy lidského života. Poté je velká část věnována problematice stresu, zátěžovým situacím a jejich zvládání, to vše v kontextu vynořující se dospělosti. V praktické části je představena metodologie výzkumu, který je založený na kvalitativní analýze polostrukturovaných rozhovorů s deseti vysokoškolskými studenty. Pro zpracování rozhovorů posloužila metoda zakotvené teorie. V praktické části jsou poté analyzovaná data prezentována a interpretována.
|
|
| |
|
|
Kognitivní vývoj v období vysokoškolského studia
Pánková, Barbora ; Kučera, Miloš (vedoucí práce) ; Klusák, Miroslav (oponent) ; Lacinová, Lenka (oponent)
Tématem disertační práce jsou změny a posuny v kognitivní oblasti v období vysokoškolského studia. K období je vztažen koncept postformálního myšlení v pojetí Jan D. Sinnott. Teoretická část je věnována tématům ukotvujícím dvě oblasti - vysokoškolské období a kognitivní vývoj. Představena je situace masifikace terciárního vzdělávání v České republice a její dopad na strukturu studentů i studenty samotné. Období vysokoškolského studia je popsáno pohledem teoretiků vývojové psychologie i konceptem vynořující se dospělosti Jeffrey J. Arnetta. V oblasti kognitivního vývoje je připomenuta teorie Jeana Piageta a představeny směry uvažování jeho následovníků v rámci teorií postformálního vývoje. Pro výzkumnou část byla vybrána Teorie relativistického postformálního myšlení Jan D. Sinnott. Výzkum je realizován smíšeným designem dvěma částmi - kvantitativní a kvalitativní. K prozkoumání tématu využíváme dvou rovin, které společně přispívají k porozumění oblasti kognitivních jevů v tomto období. Rovina "MYŠLENÍ" se zaměřuje na úroveň postformálního myšlení u vysokoškolských studentů. Využívá metody kvantitativní - Komplexního dotazníku postformálního myšlení (554 respondentů) a kvalitativní - pozorování respondentů při řešení baterie šesti standardních problémů metodou přemýšlení nahlas (26 respondentů)....
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.